loštický pohár, 14. století, Horní Borydrobná mince, r.1617, kostel sv. Jakuba, Jihlavabrněnský pohár, 14. stoletívoluta z monstrance, 15. stoletíkostěná brusle, 11.-12. století, Jaroměřice nad Rokytnou
Úvodní stránkaKontakt, o násArcheologické výzkumyArcheologické sbírkyArcheologická komisePrezentacePublikaceFotogaleriePro investoryLegislativaDalší arch. instituceSlovník pojmůOdkazy
 
Vyskytná nad Jihlavou, kostel sv. Vavřince

Během výzkumů v zimě a na jaře 2006 byl rozpoznán půdorys nejstaršího jednolodního kostelíka s půlkruhovou apsidou, který byl postaven během první poloviny 13. století. Datování nejstarší svatyně dokládají charakteristické nálezy částí keramických nádob s velkým obsahem tuhy v keramickém těstě, které jsou zdobeny rytou vlnicí. Podobná keramika je nalézána při výzkumech hornické aglomerace ve Starých Horách u Jihlavy, jejíž datování do období kolem roku 1250 můžeme opřít o nálezy mincí. Podobně je tomu také v případě nálezu měděné přezky opasku, jež v kostele pravděpodobně ztratil jeden z prvních obyvatel nově zakládané vesnice. Vznik kostela nepřímo dokládá i první zmínka o Vyskytné (Wizkidna) z roku 1226 ve výčtu vsí premonstrátské kanonie v Želivi a také zasvědcení sv. Vavřinci, které je typické pro kostely budované v době přechodu od romávského ke gotickému stavebnímu slohu. Další výrazné stavební aktivity můžeme zaznamenat ve druhé polovině 15. století, kdy dochází k přestavbě kostela. Hlavní loď chrámu byla přibližně o třetinu prodloužena k jihozápadu, na severozápadní straně vzniká sakristie se sedlovým portálkem a v jihovýchodní části je v této době budována mohutná hranolová věž, která snad nahradila staršího dřevěného předchůdce. Vzhledem k tomu, že v interiéru hlavní lodi a v presbytáři byly nalezeny stopy rozsáhlého požáru datovaného do 15. století, můžeme tyto přestavby spojit s obnovou objektu po jeho destrukci ohněm během velmi neklidného a na války bohatého století. Stavební a sídlištní aktivity dokládají nálezy kuchyňské a stolní keramiky, z nichž vynikají zlomky tenkostěnného poháru s radélkovou výzdobou na povrchu nádoby. Datování podporuje i šťastný nález stříbrného haléře z doby po roce 1433. I v následujících staletích byl kostel sv. Vavřince opravován a přestavován, původní středověkou podobu si však zachoval dodnes. Z období 16. – 18. století se nám dochovaly především náhrobní kameny zakomponované do podlahy kostela a kamenná hrobka, která dodnes skrývá pozůstatky lidí pohřbených v 18. století.



  • Fotogalerie
  •  
    © 2007 Martin Jirka